Moderní trendy a management v chovu masného skotu

Dne 22.5. 2025 proběhl v pivním hotelu Zlatá Kráva v Nepomuku první ročník odborného semináře „Moderní trendy a management v chovu masného skotu“. Seminář byl pořádán firmami AB PLUS – Beneš s.r.o. a Mikrop Čebín a.s. Farmy projevily o účast nad očekávání veliký zájem a tak se v prostorech pivovaru sešlo bez mála pět desítek chovatelů.

Úvodního slova se chopila Ing. Mgr. Bc. Kateřina Benešová, která posluchače stručně seznámila s firmou AB Plus – Beneš a s některými produkty a službami, které firma nabízí. Za firmu Mikrop Čebín a.s. ji poté doplnil ji Ing. Lukáš Králíček, který posluchače taktéž uvítal a firmu představil.

Prvním přednášejícím, taktéž z firmy Mikrop Čebín a.s., se stal Ing. Jiří Dudek s přednáškou na téma Racionální výživa masných krav. Vysvětlil, proč je dobré zabývat se zvlášť výživou různých věkových a produkčních kategorií masného skotu a popsal nároky březích krav, krav v laktaci a krav v přípravě na zabřeznutí. Dále se věnoval problematice jádra v krmné dávce ve vztahu ke kvalitě senáží, respektive k obsahu dusíkatých látek (NL). Uvedl, že v chovu s produkcí zástavu jsou nároky na na výživu středně vysoké. Kvalitní senáž, která má 10-12% NL, ušetří chovatelům nemalé peníze, jelikož k takovémuto základu není nutné přidávat jádro. V případě nižšího obsahu doplňujeme až 3 kg jádra na kus a den. Jako nejbohatší zdroj bílkovin bylo doporučeno pěstování lupiny bílé (obsah NL 30-35%). Snažíme se krmivo namíchat tak, aby obsah NL byl aslespoň 10%. Pro představu, vyrobit takové seno, které by požadavek splňovalo, je poměrně obtížné a běžné hodnoty dosahují pouze 6% NL. Situace je pak jiná v chovech s produkcí plemenných zvířat, kdy jsou požadavky na výživu o něco vyšší (minimum 12% NL). U plemenných býků je pak potřeba řešit tělesnou kondici. Větší úbytek hmotnosti se supluje opět přídavkem jádra. V přípravě na reprodukci pak doplňujeme minerální látky, selen a vitamin E. Pokud se chovatelům dlouhodobě nedaří vyrobit kvalitní senáže, bylo doporučeno zvážit možnost přesunutí úseku telení ze zimního do jarního období a vykompenzovat nedostatky v krmivu pastvou. Na závěr byla zmíněna hygienická stránka kvality krmiv, bylo taktéž doporučeno nepřekrmovat plemenice před porodem z důvodu obtížnosti porodů, okrajově bylo rozebráno dotování minerálních lizů vysokobřezím kravám s cílem zásobení plodu minerály, které využije po narození a v neposlední řadě bylo doporučeno pohlídat si kvalitu napájecí vody.

Po Ing. Dudkovi převzal slovo MVDr. Tomáš Páleník, Ph.D. z firmy HIPRA Slovensko s.r.o. Pro chovatele si připravil přednášku věnovanou diagnostice a řešení ekonomicky nejvýznamnějších zdravotních problémů masného skotu. Vzhledem k tomu, že přežvýkavec je v přírodě naprogramován tak, že dlouhou dobu zastírá zdravotní problém, v momentě, kdy začneme na skotu pozorovat první příznaky, nemoc pravděpodobně probíhá už delší dobu. Tato skutečnost nám značně stěžuje možnosti diagnostiky původců, zvláště pak v případě virových onemocnění, kdy v pozdějších fázích je infekce překryta zároveň i přítomností sekundárních bakterií. Na některé časté původce je dnes již možné zvířata vakcinovat, nicméně je potřeba zvířata zároveň i imunizovat, ne pouze aplikovat vakcínu bez kýženého efektu. Pan doktor seznámil přítomné s možnostmi diagnostiky, mezi kterými zmínil například nosní výtěr, vyšetření krve na přítomnost protilátek, rentgen plic a sonograf, kterému věnovat největší pozornost a diváky naučil se na snímcích zorientovat a poznat patologické stavy. Dále podrobně popsal pitvu telete včetně názorných snímků, což vzbudilo u přítomných veliký zájem. Na závěr pak uvedl studii, která se zabývala otázkou, zda by speciálně vycvičení psi byli schopni poznat čichem zvíře, u kterého se začíná vyvíjet onemocnění. Teorie vycházela z práce služebních psů při hledání drog. Bohužel se ale ukázalo, že psi tohoto schopni nejsou a tak nezbývá, než mít na farmě takové chovatele, kteří včas rozpoznají onemocnění a jsou schopni na něj efektivně reagovat.

Jako další přivítal posluchače Ing. Martin Hansa, zastupující firmu Trouw Nutrition Biofactory s.r.o., který věnoval pozornost tuku ve výživě telat. Stručně posluchače seznámil s pojmy genotyp a fenotyp a vysvětlil, že aby se genotyp mohl realizovat, je potřeba poskytnout mladému organismu vyhovující podmínky, čehož docílíme dotací optimálního množství živin v krmivu. Během osmi týdnů po narození tele zdvojnásobí svou hmotnost. Aby se mohlo tele realizovat ve svém růstu a neprobíhaly procesy na úrok zdraví, je potřeba ihned po narození podpořit imunitu telete napojením mlezivem. Čím dříve po narození a čím větší množství tele přijme, tím má větší šanci získat od matky pasivní imunitu ve formě imunoglobulinů. Efekt mleziva trvá až šest měsíců. Zároveň se snažíme minimalizovat zdroje infekce, kterými je člověk, matka, chovatelské pomůcky i prostředí, do kterého se tele narodí. Kráva komunikuje s teletem mimo jiné i prostřednictvím mléka, v průběhu laktace dochází ke změnám ve složení, vliv má také roční období. V chovu masného skotu se snažíme ohlídat, zda má matka dostatek mleziva, v případě potřeby suplujeme potřebné množství mlezivem z chovu mléčného skotu, který je prostý IBR, paratuberkulózy a dalších infekčních nemocí, nebo, pokud tuto možnost nemáme, alespoň přidáme komerční doplněk na podporu imunity. Později je možné krmení sušeným mlékem. Vysokobřezí matky se snažíme nepřekrmovat. Překrmování může totiž vést ke zvýšené produkci mléka po otelení a hrozí, že tele nestačí všechno mléko zpotřebovat, což vede ke vzniku mastitidy. Zároveň hlídáme a včas řešíme průjmy u telat, jelikož ztráta pouhých 12% tekutin je pro tele smrtelná.

Odpolední program zahájil Ing. Pavel Káčer z firmy Jihočeský chovatel a.s., který si pro hosty připravil zajímavé povídání o moderních trendech ve šlechtění masného skotu. Vysvětlil, co je to šlechtění, jak celý proces probíhá, proč se jím zabývat, jaký význam hraje plemenná hodnota a jak ji zjistit. Vzhledem k tomu, že skot má 30 párů chromozomů, 22 000 genů složených ze 3 miliard bází a z 97% je shodný s lidským genomem, zbývají jen 3% genů odlišných, z nichž asi desetina kóduje užitkové vlastnosti. Přesto existuje v rámci masných plemen obrovská variabilita. Jedním z důvodů je fakt, že některé užitkové vlastnosti jsou vzájemnými antagonisty, například mléčnost a produkce masa. Z tohoto důvodu si chovatel musí určit priority, zvážit své možnosti a na základě toho zvolit vhodné plemeno pro podmínky svého chovu. Nelze totiž jednoznačně určit, které plemeno je nejlepší, vždy záleží na tom, v jakých podmínkách bude plemeno chováno a co je od něj očekáváno. Šlechtitelské programy pro jenotlivá plemena se vyhodnocují v pětiletých cyklech, kdy se zároveň i stanovují cíle nové. Důraz se klade na exteriér, vlastní užitkovost či užitkovost potomků. V dnešní době je ke stanovení hodnot možné využít i moderních metod jako je genomika, nicméně přednášející zmínil, že v ČR je tato metoda stále v plenkách, navíc u populací masných plemen je sběr dat pomalejší kvůli většímu zastoupení přirozené plemenitby, kdy jsou data sbírána od menšího množství potomků, než je tomu v případě využívání inseminace v chovu dojného skotu. Genomické modely jsou přitom založené právě na tom, že čím je v populaci více otestovaných příbuzných, tím je metoda spolehlivější. Další úskalí metody může spočívat také v tom, že kolem 500 genů kóduje genetické vady, přičemž se pouze domníváme, které geny to jsou. Při šlechtění má velký význam též maternální dědičnost, tedy způsob předávání genetické informace prostřednictvím mitochondrií pouze od matek na potomky. A na co tedy šlechtit? Z produkčních znaků je to nejčastěji růst, osvalení a reprodukce, z funkčních znaků se pak zaměřujeme na zdraví končetin, celkové zdraví a temperament. Trendem je dnes také tvorba typů zvířat šlechtěných pro konktérní účely, například v rámci téhož plemene se býci dělí dle označení na viande (= užitkový, masný, produkce telat pro výkrm) a elevage (= chovný, určení k produkci dalšch potomků pro chov). Mezi dalšími trendy můžeme zmínit například šlechtění na zdvojené osvalení (př. genová mutace F94L u plemene limousine), nebo na sníženou produkci methanu.

Na závěr chovatelského dne dorazil mnohými očekávaný MVDr. Ondřej Bečvář, MS. Tentokrát si připravil vzdělávací blok zaměřený na zdraví plemenných býků. V úvodu posluchače seznámil se statistickým modelem „Las Vegas“, kdy od 100 matek očekáváme v ideálním případě 100 telat. Dle statistiky se zdá, že není problém toho v praxi dosáhnout, ovšem opak může být pravdou. Tentokrát je pozornost zaměřena opravdu jen na býky a vynecháme proto vlivy samotné matky na březost a produkci telete. Mezi tři nejčastější poruchy podnosti u býků patří snížené libido, narušení fyzického zdraví a zhoršená kvalita semene. Tyto aspekty můžeme mimo jiné podpořit například tím, že plemenné býky zimujeme venku. Na jaře se pak zařazují do stád v podstatně lepší fyzické kondici. Co se týče zjištění kvalit býka v reprodukci, standardně se používá metoda BBSE (Bull Breeding Soundness Exam), do četiny volně překládána jako zdravotní vyšetření býka pro připouštění. Ta zahrnuje následující: změření obvodu varlat speciálním měřícím pásmem, kdy obvod koreluje s množstvím vyprodukovaného spermatu a podle naměřené hodnoty je možné přiřadit plemeníkovi určitý počet krav, klinické vyšetření reprodukčních orgánů včetně přídatných žláz (zjišťuje se rektálně) a odběr semene s následným mikroskopickým vyšetřením ihned u býka v čerstvém stavu. Dále je možno posoudit libido býka a odhadnout tělesnou koncdici dle stupnice BCS. Na závěr zmínil pan doktor také některá onemocnění reprodukčních orgánů, pozornost věnoval papilomatóze, prepuciální laceraci či ruptuře penisu.

Pořadatelé děkují přítomným chovatelům za účast a veliký zájem a těší se na viděnou opět v příštím roce. Ošizeni nebudou ani chovatelé dojného skotu, jelikož je firmou AB PLUS Beneš s.r.o. plánovaný další ročník odborného semináře v listopadu 2025.

Za pořadatele

z firmy AB PLUS Beneš
Lucie Štrbáková