Ziskový potenciál masného skotu – hledání strategií k prosperitě

Investice do špičkového plemenného býka představuje pro chovatele masného skotu jeden z nejvýznamnějších výdajů, který má zásadně ovlivnit genetický pokrok stáda na několik let dopředu. Často však zapomínáme, že nákupem na aukci proces teprve začíná a kritických je prvních několik týdnů po převozu zvířete na novou farmu. Seminář společnosti AB Plus Beneš v Nepomuku nabídl hluboký vhled do problematiky chovu masného skotu – od výživy přes správnou zootechniku až po péči o končetiny.

Lukáš Prýmas

Jednatelka společnosti AB PLUS – Beneš, s. r. o., Ing. Mgr. Kateřina Benešová přivítala 28. května v nepomuckém pivovaru Zlatá kráva chovatele masného skotu a přednášející odborníky.

Přivezl jsem býka z odchovny…

Možná nejvíce posluchače zaujal MVDr. Břetislav Pojar, dlouholetý praktik, který vystoupil s tématem péče o nově nakoupeného plemenného býka.

„Mladý býk přicházející z odchovny (OPB) je zvíře, které bylo po dobu několika měsíců podrobeno intenzivnímu výkrmu, aby se projevil jeho plný genetický růstový potenciál. V testu běžně dostávají býci až 7 i více kilogramů koncentrátu denně. Chovatel si přiveze býka a často má pocit, že se zvíře musí přizpůsobit jemu. Je to ale přesně naopak – my se musíme přizpůsobit metabolismu tohoto zvířete,“ upozornil MVDr. Pojar. Prudká změna prostředí a krmné dávky vyvolávají tzv. adaptační syndrom, což je komplexní stresová zátěž, která může býka trvale poškodit.

Adaptační syndrom: přechod z „luxusu“ do reality

Pokud býk po převozu extrémně zhubne, dochází k uvolnění vazivového aparátu. Povolí vazy fixující páteř, což vede k prosednutí hřbetní linie, a rozvolní se kloubní pouzdra. Výsledkem jsou oteklá hlezna, měkké spěnky a neschopnost býka bezbolestně provést skok při připouštění.

Ideálním řešením je podle přednášejícího domluvit se s původním chovatelem, nechat býka na místě o 14 dní déle a začít s postupnou restrikcí jádra ještě v původním prostředí. Pokud to nejde, musí chovatel na nové farmě začít s krmením opatrně – první dny nabízet pouze kvalitní seno a postupně přidávat senáž a koncentráty, aby se předešlo průjmům a zastavení činnosti bachoru.

Sociální hierarchie

Jednou z největších zootechnických chyb je okamžité vypuštění nového býka do stáda plemenic nebo mezi starší, teritoriálně založené býky. Mladý býk z odchovny nemá vybudované sociální návyky a hierarchii skupiny je na nejnižším stupni.

„Pokud chcete dát přivezeného plemeníka z odchovny rovnou mezi dospělé býky, tak je lepší ho rovnou zastřelit. Ušetříte trápení jemu i sobě,“ uvedl Pojar s nadsázkou, která ale v řadě případů odráží realitu. Při bitkách dochází k fatálním zraněním: přeražení pažních kostí, zničeným kolenním kloubům nebo vzniku břišních kýl po úderech hlavou do slabin. I když býk přežije, stres z napadání staršími kusy může vést k tomu, že se psychicky „zlomí“ a přestane vyhledávat říje, i kdyby byl po fyzické stránce v pořádku. Doporučením je býka nejdříve „vychodit“ na menší pastvině s několika březími kravami, aby si zvykl na pohyb v terénu a první svalstvo, než nastoupí do plné sezóny.

Paznehty: individuální záležitost

Zatímco v chovu mléčného skotu je kulhání stádovým problémem, u masného skotu jde o záležitost individuální, která je o to bolestivější, že se obvykle projeví u plemeníka uprostřed připouštěcí sezóny. MVDr. Ondřej Bečvář zdůraznil, že diagnostika je základem úspěchu. Je nutné rozlišit, zda jde o onemocnění samotného paznehtu, nebo o tzv. „upper leg lameness“ – kulhání nad paznehtem. Pokud má býk například prasklý zkřížený vaz v koleni, je jeho kariéra v masném chovu prakticky u konce, protože operace se ekonomicky nevyplatí. Býk je vyřazen ze stáda a z plemeníka se stává býk na maso.

Mezi nejčastější infekční onemocnění končetin na pastvinách patří nekrobacilóza. Projevuje se symetrickým otokem meziprstí, silným zápachem a zvíře často chodí jako „trojnožka“. Léčba vyžaduje včasné podání celkových antibiotik, ideálně tetracyklinů. „Tetracykliny nepíchám do svalu, protože tetracyklin není úplně tkáňově přátelský, takže raději aplikuji pod kůži. Já většinou dávám polovinu dávky do žíly, polovinu pod kůži,“ dodal k tomu MVDr. Bečvář.

Varováním je dnes digitální dermatitida (DD), která se dříve vyskytovala jen v provozech s dojnicemi. Dnes se však objevuje i v masných stádech se špatnou hygienou zimovišť. „Zažil jsem případy, kdy mladí býci měli ložiska dermatitidy na předkožce, což je v masném chovu naprostý unikát a ukazuje to na obrovský infekční tlak v některých stádech,“ popsal Bečvář. Na DD celková antibiotika nezabírají, je nutné lokální ošetření a především důsledná hygiena.

Rohovina jako zrcadlo péče

Kvalita rohoviny je ovlivněna genetikou, ale i výživou a prostředím. U masného skotu bychom měli usilovat o to, aby k pravidelnému strouhání všech zvířat vůbec nemuselo docházet – cílem je přirozený obrus jako u divoké zvěře. Toho lze dosáhnout selekcí na korektní postoj a vyřazováním zvířat s vadami, jako jsou nůžkovité nebo vývrtkovité paznehty.

Z hlediska výživy je klíčový dostatek minerálií, zejména zinku a mědi v organické formě.

Hodnocení rentability

Ziskovost chovu masného skotu není jen o ceně zástavu, ale především o precizním managementu výživy, včasném zapouštění jalovic a schopnosti pružně reagovat na měnící se klimatické i dotační podmínky.

Ing. Jiří Dudek ze společnosti Mikrop Čebín zdůraznil, že základním parametrem úspěchu je počet odchovaných telat na 100 krav, kde špičkoví chovatelé dosahují hodnot nad 95. Velkým tématem však zůstává věk při prvním otelení. Zatímco průměr v ČR se pohybuje kolem 30 měsíců, potenciál masných plemen leží u hranice 24 měsíců.

„Každá odchovaná jalovice je investice, která začne peníze vracet až prodejem prvního telete. Pokud snížíme věk prvního otelení o rok, ušetříme na nákladech 15 000 až 20 000 Kč na kus,“ upozornil Dudek.

Aby však tento systém fungoval, musí být jalovice při zapouštění v 15 měsících dostatečně vyspělé – měly by dosahovat 60–65 % své dospělé hmotnosti. To vyžaduje stabilní přírůstky bez výkyvů a podvýživy, které by mohly doživotně negativně ovlivnit užitkovost.

Klíčem k úspěchu je také výživa před porodem. Ta rozhoduje o vitalitě telete a kvalitě mleziva. „Pokud je kráva před porodem podvyživená, hrozí, že mlezivo nespustí včas nebo v něm nebude dostatek protilátek, což tele handicapuje na mnoho měsíců dopředu,“ varoval odborník z Mikropu Čebín Ing. Dudek.

Celostátní síť pro venkov

Aktuální informace ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a Celostátní sítě pro venkov přinesla Ing. Kamila Kupcová. Zásadní novinkou je ohlášení „zásahu vyšší moci“ z důvodu sucha.

Ing. Kupcová také představila aktivity Celostátní sítě pro venkov, která organizuje exkurze „zemědělec k zemědělci“. Poslední cesta vedla do Bavorska, kde se účastníci inspirovali v chovech plemene limousine se zaměřením na přímý prodej masa a agroturistiku.

Více než jen sůl

Ing. Martin Musílek ze společnosti NTG Agri, s. r. o., se věnoval roli energetických a minerálních lizů, které označil za důležitou součást výživy. Lizy umožňují zvířatům seberegulaci příjmu živin a snižují stres.

Zdůraznil, že voda je nejdůležitější živinou a limitujícím faktorem produkce, na což musí navazovat dostupnost minerálií.

Specifické lizy řeší konkrétní sezónní problémy:

• Pastevní tetanie: lizy s vysokým obsahem hořčíku (49 %) jsou nezbytné při vyhánění na mladé jarní porosty.
• Hmyz a parazité: lizy s extraktem z česneku pomáhají eliminovat obtěžování mouchami.
• Letní sucho: při nedostatku bílkovin ve staré píci pomáhají lizy s obsahem dusíkatých látek (močoviny), které stimulují bachorovou mikroflóru.

Zajímavý je posun v pohledu na odčervování. Místo plošné chemie se doporučuje selektivní přístup a monitoring pomocí koprologie.

„Zdravé zvíře v optimální kondici lépe odolává parazitózám. Určité množství parazitů dokonce stimuluje imunitní systém,“ vysvětlil Musílek s tím, že cílem je budovat odolnost stáda, nikoliv parazity zcela vyhubit.

Závěrem lze říci, že úspěšný chov není o zázračných lécích, ale o zootechnické preciznosti. Trpělivá adaptace býka na novou krmnou dávku, prevence sociálního stresu, dostatek minerálů a včasné řešení problémů s paznehty jsou pilíře, na kterých stojí ekonomika chovu masného skotu. Jak připomněli přednášející, v masném chovu se každé zanedbání dříve či později vrátí v podobě jalových krav nebo vyřazených plemeníků.

Kromě hlavního programu měli účastníci možnost v odpoledních hodinách navštívit farmu Ing. Radovana Sochora v Železném Újezdě. Farma je zaměřena na chov plemene aberdeen angus a finalizaci masných výrobků. Zajímavá byla prohlídka farmeních jatek a prodejny masných výrobků.