Slintavka a kulhavka

Slintavka a kulhavka (FMD – Foot and Mouth Disease)

Výskyt slintavky a kulhavky v Československu - pamětníci vědí, ostatní ať si přečtou

Na území bývalého Československa se slintavka a kulhavka vyskytovala opakovaně především v první polovině 20. století. Nejvážnější epizody nastaly v 50. letech, kdy se nákaza rozšířila napříč celou republikou. Kritické období nastalo v letech 1965 až 1967, kdy muselo být utraceno velké množství hospodářských zvířat. Poslední větší ohnisko bylo zaznamenáno v roce 1975, po němž došlo k úplnému vymýcení nákazy. Od té doby se na území Československa, a později České republiky, nemoc již nevyskytla. Země je díky důsledným veterinárním opatřením a kontrole dovozu zvířat i živočišných produktů považována za beznákazovou dle standardů Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE). Od roku 1992 je plošné očkování zakázáno, s výjimkou mimořádných případů v ochranných zónách.

Povaha onemocnění

Jde o vysoce infekční virové onemocnění, které postihuje především skot, prasata, ovce, kozy a některé volně žijící sudokopytníky. Domácí druhy jsou k viru citlivější než jejich volně žijící protějšky, které se většinou nakazí právě kontaktem s chovanými zvířaty. Původcem onemocnění je virus rodu Aphthovirus (čeleď Picornaviridae), který existuje v několika sérotypech, což ztěžuje preventivní opatření. Virus je relativně stabilní a jeho přežívání závisí na podmínkách prostředí. Může přetrvat například v seně až 20 týdnů, v moči 39 dní a v bahně až půl roku. Ve tkáních zůstává infekční déle než ve volném prostředí. Virus má vysokou mortalitu ( to znamená nakažlivost, prudce se šíří v chovu), ale nízkou mortalitu, tedy málo zvířat na něj reálně uhyne. ALE! Jedná se o drastickou ekonomickou zátěž pro chov. U dojených krav dochází k poklesu nádoje, vlivem horečky i ke snížení příjmu krmiva a celkové ekonomické ztráty jsou dramatické. Jelikož se virus i velmi ochotně a rychle šíří na velké vzdálenosti, jedná se o velkou hrozbu v podobě ekonomických ztrát v živočišné výrobě. Proto je tak intenzivně monitorován výskyt, snaha o co nejlepší biosecurity opatření a v momentě potvrzení nákazy dochází k eliminaci všech vnímavých zvířat k nákaze v ohnisku a k vyhlášení karanténních opatření okolo ohniska.

Cesty přenosu nákazy

Virus se šíří různými způsoby:

• Lidský faktor – lidé pohybující se mezi farmami (veterináři, technici, poradci) mohou přenášet virus na obuvi, oblečení či nástrojích.

• Dopravní prostředky a technika – vozidla, která navštěvují více hospodářství, mohou přivézt nákazu na podvozcích či pneumatikách.

• Krmivo a voda – kontaminované krmivo nebo voda představují další zdroj rizika.

• Zvířata a přesuny – přímý kontakt zvířat nebo jejich pohyb mezi farmami, výstavami a trhy bez ochranných opatření může vést k šíření infekce.

• Volně žijící zvířata i hmyz – přenos je možný i prostřednictvím ptáků, hlodavců nebo hmyzu.

• Aerosolové šíření – virus se za určitých podmínek šíří i vzduchem na desítky (až stovky)kilometrů.

Klinické příznaky u skotu

• Zvýšená tělesná teplota (až 41 °C)

• Puchýře a vředy v dutině ústní, na mulci, vemeni a mezi paznehty

• Nadměrné slinění a pěnění z tlamy - díky bolestivým puchýřům

• Kulhání a snížená pohyblivost - také díky puchýřům

• Nechutenství a omezený příjem vody

• Pokles dojivosti

• U telat může dojít k náhlému úhynu vlivem poškození srdečního svalu

Opatření při výskytu onemocnění

V případě výskytu FMD se dle evropské legislativy vyhlašují pásma ochrany (minimálně 3 km) a dohledu (minimálně 10 km). Platí přísná omezení pohybu zvířat, osob i materiálu. Všechna zvířata v ohnisku nákazy se likvidují, následuje dezinfekce techniky a prostor. Důležitou součástí postupu je i trasování pohybu osob a zvířat. Omezení se mohou dotknout i širší oblasti než samotného ohniska. Obnovení obchodu je možné až po splnění všech požadavků podle pravidel EU a OIE.

Role prevence a biologické bezpečnosti

Jedním z největších rizik přenosu nákazy jsou lidé, kteří pravidelně navštěvují více hospodářství. Proto je klíčové zajistit:

• Vyhrazená převlékárna pro návštěvníky a externí pracovníky

• Používání ochranných oděvů a obuvi poskytovaných farmou, či možnost převléci se do oděvů určených speciálně pro každou farmu

• Ideálně nesdílet nástroje mezi farmami, mít pro každou farmu vlastní či provádět důslednou dezinfekci - platí pro veterináře, inseminační techniky, poradce

• Povinné dezinfekční rohože a postřiky při vstupu a výstupu

• Evidence a kontrola vstupu všech osob

• Minimálně 72 hodin bez kontaktu s jinými kopytníky před vstupem na farmu pro osoby ze zahraničí

Kompenzace a náhrady

Chovatelé mají v případě zásahu státních veterinárních opatření nárok na finanční náhrady dle zákona č. 166/1999 Sb. Kompenzace zahrnují:

• Hodnotu utracených zvířat

• Náklady na dekontaminaci

• Ztrátu příjmu způsobenou karanténními opatřeními

• Likvidaci kontaminovaného krmiva a vybavení

EU poskytuje prostřednictvím krizového fondu možnost spolufinancování těchto náhrad.

Základní doporučení pro bio ochranu

• Zavedení interních hygienických směrnic

• Školení personálu

• Přísná kontrola vstupů a pohybu osob

• Pravidelná dezinfekce techniky a prostředí

• Ochrana krmiva a vody před přístupem divokých zvířat

• Cvičení krizových scénářů

Důsledná biologická ochrana je základem prevence nejen proti FMD, ale i dalším infekčním onemocněním hospodářských zvířat.