,,Moderní trendy a inovace v chovu skotu” v Nepomuku 31.10.2024

,,Moderní trendy a inovace v chovu skotu” v Nepomuku 31.10.2024

Poslední listopadový den letošního roku pořádala Celostátní síť pro venkov ve spolupráci s firmou AB Plus-Beneš, s. r. o. odborný seminář pro zootechniky a chovatele dojeného skotu. Přednáškový cyklus na téma ,,Moderní trendy a inovace v chovu skotu“ zahájila majitelka firmy paní Mgr. et Bc. Kateřina Benešová krátkým přivítáním a připomenutím, že firma má letos významné jubileum – 25 let na trhu. Následovala prezentace ředitelky Regionálního odboru SZIF pro České Budějovice, ing. Brabcové, která si pro nás připravila zprávu o činnosti odboru a seznámila nás s počty projektů a důležitými daty, do kdy je možné podávat nové žádosti.

Blok odborných přednášek zahájila prezentace zkušených odborníků z plemenářské oblasti. Pan ing. Zajíček, paní ing. Zajíčková a paní Bc. Brodská se zaobírali problematikou Beef on dairy. Tedy efektivní produkcí masa z mléčného skotu. Pokud chovatelé mají kapacity na obrat svého dojeného stáda, dává více než smysl zbývající krávy připustit masným skotem, což umožní u býčků vetší výtěžnost masa. Proto se již v zahraničí používají u krav, které nemají plodit pokračovatelky dojeného stáda, sexované dávky na býky právě od masných plemen. Ekonomická výnosnost v mase je pak nesrovnatelná s čistým holštýnským býčkem. Pokud chovatelé již připouštějí své dojnice masným plemenem, zpravidla chtějí získat velký objem masa. K tomuto je u nás běžně používáno plemeno belgický modrý. Pokud ale vzroste na trhu zájem nejen o množství, ale i o kvalitu výsledného produktu, jsou skvělou volbou býci plemene angus. Kvalita masa je zcela nesrovnatelná. Zajímavostí je, že výběr býka pro mléčné dojnice se řídí hlavně snahou o bezproblémový porod, tedy aby nedával zbytečně velká telata. Nesahá se tedy do top výběru angusů, ale doceňují se plemenné hodnoty u zdánlivě průměrných býků, kteří jsou pak ideální adepti pro holštýnské dojnice.

Po občerstvující pauze na kávu jsme se mohli vrhnout na specifika odchovu a výživy telat v zimním období s panem ing. Staňkem. Welfare telat byl klíčovým aspektem přednášky a prošli jsme, co se chystá za změny v legislativě v rámci chystané směrnice EU. Jakým způsobem bude uchopen požadavek na skupinový odchov telat zůstává zatím otázkou, potenciální ekonomická zátěž na jakoukoliv rychlou změnu je však obrovská. Dále jsme se zamýšleli nad vhodností zkrmovat kolostrum delší dobu, než je všeobecně zvykem. Staněk doporučuje dva týdny přidávání kolostra do stravy jako nejefektivnější prevenci průjmů a nespecifickou podporu celkové obranyschopnosti telat. Ohledně náhražek mléka zdůrazňuje opatrnost při přidávání dalších suplementů přímo do rozmíchaných směsí. Pokud se změní osmolalita roztoku, který má konkrétní ředění, přidáním nějaké další látky, hrozí riziko průjmů.

Paní ing. Havel Kupcová z Celostátní sítě pro venkov nás seznámila s aktivitami v Jihočeském a Plzeňském kraji a s výjezdy za poznáním a pro inspiraci do zahraničí. Netajila se tím, že bychom se měli v rámci Evropy viditelněji prezentovat a dát o našich zdařilých projektech lépe vědět. V tomto má náš zemědělský sektor rozhodně velké rezervy a je to škoda, protože úroveň chovů máme vysokou a je co ukazovat.

Před obědem nás ještě stihl seznámit s vizí precizního zemědělství v praxi pan MVDr. Páleník. Věnoval se vakcinačním programům na tlumení původců mastitid s důrazem na aktuálního pachatele č. 1, tedy streptokoka uberise. Ten se dokázal přizpůsobit životu ve vemeni tak, že je nyní oblíbeným zdrojem frustrace pro zootechniky i veterináře ve většině chovů. Léčit ho lze, vyléčit už hůře. Projevuje se opakovanými výskyty mastitid v průběhu laktace, způsobuje velké ekonomické ztráty a zvyšuje brakaci krav. Pan doktor nás seznámil s terénními studiemi na dvou chovech, kde díky vakcinaci došlo k vyšším nádojům, podařilo se prodat více mléka, klesla brakace i nemocnost. Krávy se s patogenem dokázaly vypořádat rychleji, efektivněji a v přepočtu na prodané mléko se vakcinace ukazuje i jako velmi rentabilní. Podobná situace je i u původců koliformních zánětů, kde díky vakcinaci mají krávy větší šanci napadení těmito patogeny zvládnout. Jedná se tedy o účinnou zbraň v rukou chovatelů a veterinářů pro snížení akutních a perakutních úhynů na E.Coli sepse a zkrácení doby léčby lokalizovaných mastitid způsobenými těmito gram negativními původci.

Náročného úkolu udržet pozornost nás, posluchačů, po výborném obědě, se zhostila více než dobře paní ing. Ferencová. Zdůraznila nutnost fungující vzájemné komunikace všech odborníků, kteří se na chovu vyskytují. Vztaženo na výživáře, pokud se budou informace zatajovat, či říkat jen částečně, odnesou to naše zvířata a neposuneme se s chovem tak, jako když je komunikace čistá a na rovinu a případné výzvy se řeší rovnou a uzpůsobí se jim i krmná dávka. Pan ing. Musílek navázal, že trend inovací je rozhodně důležitý, ale nesmí se zapomínat na základní chovatelské a welfare aspekty chovu. Pokud v nich budou chyby, tak žádná další inovace nic zásadně nezlepší. Probírali jsme s ním stále se hojně vyskytující hypokalcémii po porodu a jak jí předcházet.

Ing. Svoboda nás provedl retrospektivní studií s vývojem výkupních cen mléka ve vztahu k jeho produkci s ohledem na náklady na výživu. Poukázal, že máme nejnižší tučnost mléka v Evropě a věnoval se srovnání růstu nákladů na krmný den a výkupní cenu mléka.

Po poslední přestávce nastoupil pan doktor Bečvář se svými letitými poznatky z praxe ohledně péče o mléčnou žlázu. Pan doktor podotkl, že ze čtyř hlavních vlivů na zdraví mléčné žlázy, kterými jsou podestýlka a celková čistota, protokol dojení, kvalita krmení a léčebné protokoly, mu přijde kritický právě protokol dojení. Ukazovali jsme si, jak by měla ideálně vypadat klidná práce dojičů a správná stimulace vemene před dojením pro optimální nádoj bez bimodálního dojení. Končilo se mírným povzdechem, kdy mi sice víme, jak to má vypadat v ideálním případě, ale lidský faktor na dojírně a konzistence jsou hlavními výzvami.

Mimořádně příjemný den s novými informacemi a trendy v oboru byl zakončen prezentací projektů z Programu rozvoje venkova 2014-2020. Seminář se velmi vydařil a již teď se těšíme na příští ročník.

Pro AB Plus-Beneš, s. r. o. napsala MVDr. Lenka Boudová.